Gramoflor se aktivně zasazuje za znovuobnovení původních rašeliništních biotopů poté, co je vytěžena svrchní vrstva rašeliny. Původně intenzivně obhospodařovanou krajinu tak zpět přeměňujeme na druhově rozmanitý, ekologicky velmi zajímavý biotop. Tím alespoň částečně přispíváme k ochraně přírody a plníme tak samozřejmý závazek i vůči budoucím generacím.
Vrchovištní rašeliniště v severním Německu zahrnují plochu asi 370.000 hektarů. Téměř 60% plochy rašelinišť se využívá v zemědělství a lesním hospodářství. Přes 30% plochy tvoří přirozená vrchoviště a čerstvě zalesňované plochy. Tyto plochy jsou pod ochranou přírody a případná těžba rašeliny zde nepřichází v úvahu. Méně než 10% ploch je pod přísnou kontrolou příslušných orgánů využíváno k těžbě rašeliny. Těžba je možná jen na degenerovaných plochách, které byly předtím intenzivně zemědělsky využívány a byly pro tento účel před mnoha lety odvodněny. Tato rašeliniště jsou po vytěžení znovu zavodněna a vrácena zpět přírodě.*
Slatinná rašeliniště zabírají v Německu plochu ca 1. milionu hektarů. Přes 95% z nich slouží zemědělství a lesnictví, proto nepodléhají tak přísnému dohledu ochránců přírody. Rašelina se na nich netěží.*
Veškeré plochy, na nichž Gramoflor hospodaří, mají povolení k těžbě rašeliny podle dolnosaských zákonů o ochraně přírody. V úzké spolupráci s příslušnými ochránci přírody je volen přírodě šetrný způsob těžby, stejně jako forma následné obnovy rašeliniště. Naším cílem je vrátit veškeré intenzivně využívané plochy zpět přírodě. Tím zvyšujeme podíl obnovených, funkčních přírodních rašelinišť v severoněmecké krajině.
Srovnání výškových rozdílů je základem úspěšného opětovného zavodnění. Ve spolupráci se statigrafickým výzkumem jsou pomocí vrtání děr a radarového průzkumu zaměřena a pomocí GPS dokumentována nejhlubší místa. Zdokumentované podloží umožňuje zvolit efektivní a správný způsob opětovné obnovy rašelinišť.
Znovuobnovení znamená v první řadě opětovné zavodnění vytěžených ploch. K tomu necháváme nevytěžený zbytek rašeliny. Výjimku tvoří jednotlivé ostrůvky písku nebo velká převýšení v okrajových partiích. Po uzavření odvodňovacího systému začne stoupat hladina vody díky zadrženým dešťovým srážkám. V průběhu dvou až čtyř let se plně nasytí podloží a rašelina vodou, a vytvoří tak opětovně vhodné životní prostředí pro mech rašeliník a ostatní typickou flóru a faunu.
V případě pomalého osidlování rašeliniště mechem rašeliníkem, suchopýrem a jinými typickými rostlinami pro tento biotop, podpoříme znovuobnovení výsevem semen těchto rostlin. Časem se rašeliniště plně nasytí a uzavře vodou. Nadbytek vody vytlačí kyslík, což má za následek pozvolné zrašelinění rostlin. Z původně odvodněných ploch se tak opět stávají živá a fungující rašeliniště.
Dolní Sasko se řadí i mezinárodně předním regionům, kde jsou rašeliniště vyjímána ze zemědělského fondu a po těžbě rašeliny jsou opět obnovována. Významnou mírou k tomu přispívají i firmy, které na rašeliništích těží. Již nyní je více než 10.000 ha vráceno přírodě a dalších 20.000 bude v příštích desetiletích následovat.